Seznam dílů

E82 | Pavel Svoboda: „Nejvíce pronásledovaní pro víru jsou křesťané.“

Blíží se Červená středa. #Red Wednesday je celosvětová připomínka lidí pronásledovaných pro víru. V Česku se akce uskuteční 23. listopadu 2022. Organizátory jsou: ČBK, Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí. Podle politika a experta na evropské právo Pavla Svobody se počet pronásledovaných věřících ve světě zvyšuje. Svoboda vyznání je pak podle vysokoškolského pedagoga lakmusovým papírkem lidských práv. Nejvíce perzekuovaní jsou křesťané v Číně, KLDR či Iráku. Vymizí křesťanství na Blízkém východě úplně? Jak můžeme pronásledovaným křesťanům pomoci? Proč by se měli o téma zajímat i lidé bez vyznání? Na tyto a další otázky odpovídá doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D..

Foto: www.kdu.cz


E81 | Martin Loučka: „Paliativní péče neni o smrti, ale o dobrém životě před ní.“

Ředitel Centra paliativní péče PhDr. Martin Loučka PhD. se každý den zamýšlí nad smrtí. Dělá to nejen v rámci své profese, ale také ve svém osobním životě. Na konec našeho pozemského putování se podle něj nejlépe připravíme tím, že budeme žít dobrý život. Česko urazilo v oblasti paliativní péče za posledních 7 let obrovský kus cesty. Stále je ale tato služba málo dostupná a figuruje kolem ní řada mýtů. Přijímají křesťané zprávy o konci života lépe než nevěřící? Co zajímá děti s nevyléčitelnými nemocemi před smrtí? Jak bychom měli blízkým oznamovat těžké zprávy týkající se jejich zdravotního stavu? Na tyto a další otázky odpovídá psycholog Martin Loučka.

Foto: archiv podcastu


E80 | Marie Kolářová: „Někteří viděli třísku v očích západu, ale trám v očích Ruska ne.“

Kancléřka pražského arcibiskupství Marie Kolářová zastává jeden z nejdůležitějších manažerských postů v církvi. Vystudovala práva, teologii a ekonomii a v Arcibiskupském paláci šéfuje právnímu, personálnímu i IT oddělení. Podle Kolářové by se ženy mohly podílet na jmenování biskupů nebo zastávat post generálního vikáře. Jako bloggerka serveru Aktuálně.cz se věnuje také aktuálním geopolitickým tématům, o kterých mluví i v této epizodě. Čemu prospěla omluva papeže Františka za násilnou asimilaci původních obyvatel Kanady v 19. a 20. století? Jak vnímat pravoslavnou církev ve světle konfliktu na Ukrajině? Změní zastánci tradičních hodnot po válce na Ukrajině názor na Vladimira Putina? Odpovědi na tyto a další otázky má JUDr. Ing. Marie Kolářová, Th.D..

Foto: aktualne.cz


E79 | Helena Langšádlová: „Etický rozměr vědy je pro mě důležitý.“

Pro ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou jsou etické otázky vědy velmi důležité. Díky svým pravomocem může zasazovat křesťanské morální zásady i do legislativních rámců. Na základě židovsko-křesťanských kořenům převažuje v evropské vedě úcta k životu. Langšádlová má své etické hranice, které by při schvalování sporných výzkumů nepřekročila. Někdejší místopředsedkyně TOP 09 chce ve své funkci zvýšit počet českých vědkyň a docílit většího zapojení českých mozků do mezinárodních týmů. Jak motivovat ženy, aby se po mateřské vracely k výzkumu? Jak finančně podpořit doktorandy? A jak může věda reagovat na aktuální globální výzvy? Na to vše odpoví v této epizodě Helena Langšádlová.

Foto: vlada.cz


E78 | arcibiskup Jan Graubner: „Na rozhodnutí jsme měl dva dny.“

Jan Graubner byl z nominace na pražskeho arcibiskupa velmi zaskočený. To, že je žhavým kandidátem na post, nikdy nevěděl. I přes svůj vysoký věk předpokládá, že stráví na Pražském hradě několik let. Nechce ukazovat na rozdíly mezi lidmi, ale spojovat. Jaké jsou jeho priority ve farnostech? Proč si zatím ponechal stejné spolupracovníky jako kardinál Duka? A co říká na svůj fake profil na Twitteru? Na tyto a další otázky odpovídá 25. primas český Jan Graubner.

Foto: cirkev.cz


E76 | Jitka Rosypalová: „Rytmickou hudbu musí člověk dělat s pokorou.“

Jitka Rosypalová je sbormistryně kapely KaPři, se kterou hraje rytmickou hudbu na bohoslužbách a křesťanských akcích. Takzvané "kytarovky" jí ze začátku přišly divné a k smíchu. Pak ale zjistila, že texty rytmické hudby k ní promlouvají současným jazykem, a že se díky nim může modlit. Letos v létě uplyne 10 let od doby, kdy napsala svou první autorskou píseň. Jako profesionální zpěvačka se podílela na vzniku Směrnice ČBK, která upravuje pravidla používání rytmické hudby v liturgii. Podle Jitky Rosypalové jsou "kytarovky" trnem v oku v případě, že jsou nepřipravené a amatérské. Jak se tomu vyhnout? Na co by si měli hudebníci dávat při výběru písní na mši pozor? Mají v kostele zpívat i ti, co to neumí? A jaká je budoucnost varhan a zpěvů z kancionálu? Nejen na to odpovídá v této epizodě učitelka hudební výchovy a českého jazyka na pražském Gymnáziu Jana Nerudy Jitka Rosypalová.

Foto: archiv hosta


E75 | Tomáš Roule: „Seminář je něco jako příprava na bojovou misi.“

Tomáš Roule se podílí na formaci budoucích kněží na papežské koleji Nepomucenum v Římě. Seminář je podle něj něco jako příprava na bojovou misi, během níž člověk poznává třeba i to, jak čelit samotě a celibátu. Jako spirituál je duvěrníkem bohoslovců, které formuje, a kteří současně formují jeho. Nedostatek kněží je podle Tomáše Rouleho způsobený tím, že nejsme schopní něčemu zasvětit celý život. Z krize se ale církev musí poučit, změnit přístup a vyjít silnější. Může formace v semináři odhalit patopsychologické jevy u zájemců o kněžství? Mají seminaristé dovoleno pít alkohol? Má seminář nástroje, kterými zamezí sexuálním kauzám v církvi, které hýbou médii? Na tyto a mnohé další otázky odpoví kněz a kanovník Tomáš Roule.

Foto: archiv podcastu


E74 | Tomáš Mikulka: „To, co se podařilo Cyrilu a Metoději, je snem všech misionářů.“

Cyril s Metodějem jsou pro Slovany nejdůležitějšími křesťanskými misionáři. Díky nim dnes slavíme bohoslužby v národních jazycích, a tedy i v češtině. Význam bratrů ze Soluně by si ale měli uvědomovat i nevěřící. Slovanům totiž dali vlastní písmo i vzdělanostní úroveň vyspělé Byzantské říše. Badatel, historik, dominikán bratr Kliment si myslí, že Češi přínos Cyrila a Metoděje dlouhodobě podceňují. Největší popularitě se tito svatí těší v Bulharsku. Proč vůbec Cyril s Metodějem na Velkou Moravu přišli? Bylo jejich působiště skutečně poblíž dnešního Velehradu? Jak velký vliv měli Cyril s Metodějem na světové křesťanství? To jsou otázky pro kaplana pražského Arcibiskupského gymnázia Tomáše Mikulku.

Foto: archiv podcastu


Miloš Szabo

E73: „Neexistuje hřích, který by si nezasloužil rozhřešení.“

Kněz a církevní právník Miloš Szabo měl jako teenager otřesnou zkušenost ze zpovědí. Farář po něm, coby gymnazistovi chtěl, aby při vyznávání hříchů detailně popsal své erotické zkušenosti. Mladý Miloš se tehdy zařekl, že ke zpovědi už nikdy nepůjde. O několik let později vyměnil zpovědníka, stal se knězem, a napsal Knihu "Zpověď? Ne!". Teď ví, že svátost smíření je dar, který mnohdy neumíme využívat. Proč vůbec chodit ke svátosti smíření? V čem může kvalitní zpověď nahradit náštěvu psychologa? Jak podrobný by měl být výčet našich hříchů? A jak nejlépe kultivovat svědomí, kterým zlo poznáváme? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v této epizodě, tentokrát s farářem z Prahy - Bubenče Milošem Szabem.

Foto: archiv podcastu


Kateřina Lachmanová

E72: „Neodpuštění působí ve zranění jako infekce.“

Kateřina Lachmanová pomohla desítkám lidí vypořádat se se svými duševními zraněními. Ty se paradoxně nejčastěji dějí ve vztazích, kde panuje důvěra a blízkost. Láska totiž způsobuje naši větší zranitelnost. Duševní a duchovní ublížení se podle teoložky a psycholožky Lachmanové nevyhýbají ani křesťanům. Církev totiž nemá mechanismy, jak jim zabránit. V důsledku toho může docházet ke zneužití moci, které může eskalovat až k sexuálnímu násilí. Jak jsou čeští církevní představitelé otevření řešit problémy zneužívání? Jak odpouštět druhým křivdy a nezanevřít přitom na Boha? Jak se nejlépe vypořádat se svými zraněními z minulosti? Na to vše a více odpoví v této epizodě Kateřina Lachmanová.

Foto: svetviry.cz


Matúš Kocian

E71: „Staň se mnichem, zachráníš tím planetu.“

Matúš Kocian objevil více než 50 nových živočišných druhů. Jako kněz, entomolog a ekolog se považuje za posla zkázy. Podle Kociána nás čeká v budoucnu boj o základní zdroje a ani třídění odpadu a veganství nás v tomhle ohledu nezachrání. Jako křesťané, bychom ale neměli naději pověsit na hřebík a snažit se přemýšlet ekologicky. Ale jak? Je legitimní nemít děti kvůli přelidnění planety? Jak nepodlehnout zelenému byznysu a snobství? A proč je šetrný životní styl důležitý i pro papeže Františka? Na tyto i další otázky odpoví v této epizodě P. Matúš Kocián.

Foto: archiv podcastu


Filip Boháč

E71: „Panna Marie je poslední, kdo by se stavěl na Boží místo.“

O Panně Marii a jejích zjevení koluje řada konspiračních teorií. Daly by se nazvat takovými katolickými fake news. Podle převora Dominikánského kláštera v Praze Filipa Boháče se ale dají dobře rozpoznat. Uvnitř této epizody najdete návod. Panna Maria navíc nikdy nebude vyzývat k modlitbě k ní samé, ale bude vždy ukazovat na svého Syna. K čemu nás mohou motivovat mariánská dogmata? Jak rozumět současnému papežovu zasvěcení Ruska Panně Marii? A proč si v případě Růžence nemusíme úzkostlivě počítat každou modlitbu? Na tyto i další otázky odpoví v této epizodě šéf platformy Dominikánská 8 P. Filip Boháč. Pozn.: Všem, kdo mají problém s pochopením Kristovy matky, doporučuje náš host román Franze Werfela Píseň o Bernadettě. Ten ho údajně zbavil předsudků a odpověděl mu na řadu otázek typu: Proč se modlit k PM, když se můžu obracet rovnou k Bohu? Atp…
Omluva moderátorek: Tento rozhovor se kvůli technickým potížím natáčel dvakrát! Bohužel ani napodruhé se neobešel bez problému. Proto prosím omluvte zhoršenou kvalitu rozhovoru v průběhu prvních 15 minut.

Foto: archiv podcastu